Postování pro boha a reakcionářská meme avantgarda 🙌
Godposting. Schizoposting. Milady NFTs. A zase peníze alt-right. Je to pokračování surrealismu jinými prostředky?
Fakin. Hell. Díra do neoavantgardních hlubin internetu pokračuje a nabírá nečekané podoby. Kryptoedgelordfašismus, milování boha skrze godposting, Dimes Square comeback skrze antisemitské NFT.
Točí se z toho hlava, ale ta lekce je jednoznačná - na levicové (americké, ale je otázka, jak moc internet brát lokálně) existuje jasně vysledovatelná tendence k anti-woke rádoby transgresivní performanci skrze memy, substacky a další média, která - jak vás ale asi ode mě nepřekvapí - míří naprosto nechutným směrem a ještě jsou do všeho zamotané alt-right peníze. André Breton, co se potkal s Marinettim v podcastu Joe Rogana.
Ale popořadě, i když pořadí v téhle kognitivní mapě nemá moc význam.
Godposting
Novodobá esoretika, která si půjčuje (nebo význává), používá (nebo apropriuje), uctívá (nebo prostě jen trendy memuje) křesťanskou ikonografii. Psala o tom skvělá Biz Sherbert pro Various Artists - za peníze švýcarského art fondu se vydala do skupin plných růženců, slov o bohu postujícímu skrze nás, podivné avantgardní literatuře vědomě připomínající třeba nějaké kázání. A všechno je to okořeněné kabalou, démony a anděly, kde se smazává hranice mezi performancí, komodifikací, upřímnou vírou a nutným návratem kotvících bodů odcizené neoliberální (resp. platformě-kapitalizované) subjektivity.
Co se snažím říct - jednak je těžké poznat co je a není ironie a podle Sherbert je tohle ta pointa, která vás nutí v přestylizovaném feedu zastavit a zírat. Každopádně ten trend, který můžeme vidět i v oblibě memu a stylu tradwife jasný - náboženství jako po tarotu nová trendy a oblíbená cesta jak najít alespoň nějaký smysl ve světě, v němž existence předchází esenci a nájem se zvedá víc a víc.
(Spoustu z poznatků zde nejsou moje ale musím poděkovat Elišce Jahelkové, která je v godpostingu a všem, co bude následovat. dost zběhlá, a patří k české lince - skrze Vídeň - v tomhle všem. Má Instagram. Díky!)
Takže náboženství, které skeptik ve mě asociuje s reakcionářstvím. Bohužel se tak úplně nepletu, i když věřím, že někteří z godposterů a godposterek dokážou milovat jak boha, tak queer lidi.
Schizoposting
Přituhuje. Jestliže godposting je (hlavně) o obsahu, schizoposting o formě. Postovnání pro postování, automatické postování, postování komentující pocit z postování, dekonstrukce memů a memování. Trochu to toho Bretona připomíná, že? Jestli jde postovat avantgardně uprostřed platformy, která postování incentivizuje, nevím?
(Poznámka pod čarou - deep friend memes, top parádní hauntologie)
Schizoposting se pochopitelně jmenuje podle duševního problému, podle textu ve FastCompany (k němu se vrátíme) má simulovat pocit online psychózy. Čím nesrozumitelnější, tím možná líp.
Však si otevřte Angelicism01, jeden z klíčových uzlů tohohle světa. Je to avantgardní literatura? Patrně určitě. Je to taky tvorba komunity a rozsáhlého tzv. loru, který musíte navstřebat, abyste se zorientovali. Taky! Jako world building cvičení nebo umělecký projekt supr. Na první pohled. Teda. Bude hůř.
Serial Experiments Lain je super, ale občas je toho moc. Tohle anime má totiž svým nekompromisním kyberpohledem na věc (dívka se v něm doslova stává součástí internetu) a silnou estetikou vliv na tyhle kouty internetu hodně.
Milady-DAO-Dimes Square complex
Tak a teď bude už fakt zle, protože na FastCompany vyšel onen skvělý text, který mě přiměl tuhle internetovou díru, do níž jsem spadl, tímhle Substackem nějak zmapovat. Protože žijeme v kapitalismu, do všeho se ještě míchá krypto. Je to fascinující čtení, ale zabíhat do úplných detailů nemá smysl. V zásadě jde o to, že na internetu se v určitou dobu začaly objevovat anime chibi style avatary (chibi jako styl anime postaviček s mnohem víc kawaii - cute - zvýrazněnými rysy, jako panenky, resp. ještě víc jako panenky), které pocházely ze série NFT Milady Makers. Všimněte si toho názvu, jako kdyby všechno vycházející z téhle scény muselo být ironické.
Její tvůrce, divnofirma (pardon, DAO = decentralized autonomous organization, tedy organizace spojená skrze NFTs, blockchain a do něj vložená pravidla) Remilia má web jako z roku 2000 a jak se ukázalo, má velká spojení všemi směry - do godpostingschizoposting komunity, na Angelicism, dokonce i na divno artmikroinfluencer scénu Dimes Square, o které jsem psal minule. A taky ho sužují stejné problémy - tedy PROBLÉMY, pokud jde vůbec tohle slovo pro anti-woke fašizující antisemitismus použít.
Vtípky o Treblince, nadávky do šekelových mám a taky - co je pro tenhle text nejdůležitější - zaklínání se performancí. Je to jenom jako. Nesnášíme anti-woke, cenzura, je to umělecký projekt! 💦💦💦 Étos Dimes Square prostupující podivnou tradicionalisticky naklánějící se subkulturou, která do všeho navíc tahá falešně antiestablishmentový libertariánský duch kryptokomunity - která tedy nedávno v podobě totálního kolapsu burzy FTX dostala velkou lekci v tom, jak tedy ta vysněná decentralizace ve skutečnosti vypadá.
A jak vystopovali na FastCompany, ve všem jsou ZASE peníze Petera Thiela, Yarvina Curtise (autora, který v Landových stopách pokračuje v tzv. temném osvícenství, vizi bílonárodního korporátního post-demokratického státu. Myslím, že se to vyslovuje fašismus) a onen anti-woke étos, který využívá pseudonymitu a anonymitu internetu k šíření nenávisti.
Performance antisemitismu je totiž - světe div se - antisemitská. Ve světě, kde slova mají reálné dopady, totiž takové věci nejde přejít jako transgresivní gesto rozbíjející příliš pevné pořádky. Tři poznámky:
pokud to je opravdu performance a ne skutečná víra (což pochynuju, ale zkusme to), pak je privilegovaná. Anti-woke jako mainstream, vůči kterému se dá vymezovat, platí možná tak v centrálním New Yorku. Jinde nejsou práva třeba queer lidí nebo reprodukční práva žádnou samozřejmostí a ne něčím, co musíme nějak nabourávat.
I z hlediska levicových ideálů se nejspíš zdá, že transgrese fakt není dobrá taktika, protože transgresivní už dnes jsou hlavně pravičáci - poválečná avantgarda definitivně skončila. Říkal mi to Joshua Citarella i Steven Shaviro.
V zásadě mi vychází tři interpretace: buďto je to všechno had požírající sebe sama při boji proti domnělé wokeness a ve skutečnosti všemu škodící; nebo maskovaný konzervatismus a ještě hůř; nebo dobře promyšlená hra se sociálním a jak ukazuje krypto skutečným kapitálem.
Vůbec nepopírám, že uprostřed toho všeho nejsou upřímné, dobré a zajímavé umělecké projevy. Nejzajímavější je nakonec asi ta šíře, se kterou k budování místních scén a lorů dochází - skrze podcasty, substacky, soundcloudy, youtube videa - je to dobrá lekce v transmediálním storytellingu, která by mohla mít třeba i v současném umění jiné podoby. Koneckonců, digicore je za rohem tohohle formálního přístupu. Dobře o tom píše Spike.
Šlo by to odmítnout s tím, že je to jen americký, lokální výstřelek hyperniche komunity, která nikoho tady nemusí zajímat a je to jen hobby po večerech v předvečer výročí 17. listopadu. Dost možná ano. Ale nemáme snad s alt-right důkaz, že tyhle věci se obloukem pak vrací (třeba i zmutované) vrací k nám? Proto je dobré aspoň trochu na to dávat pozor, proto píšu tenhle substack. Přál bych si podcast, který by se tomu nejsoučasnějšímu an internetu a digitální kultuře věnoval. Who’s in?
Nakonec je totiž vzrušující sledovat zárodky jakékoliv avantgardy. Jen je upřímně dost nahovno, když je zrovna antisemitská.
Tak. A přečtěte si možná radši o girlblogging. Subliminální afirmace budou příště.
Dobrou noc.
P. S.: Dobrá hudba: